VLAŠTOVKA

Vlaštovky jsou drobní ptáci s černým hřbetem, červeným hrdlem, bílým bříškem a dlouhým, vidličnatým ocasem. Za letu vypadá vlaštovka jako by byla celá černá, proto ji nejlépe určíme podle tvaru ocasu a klouzavého letu.

Learn about the VLAŠTOVKA

Basic information

Vlaštovky jsou drobní ptáci s černým hřbetem, červeným hrdlem, bílým bříškem a dlouhým, vidličnatým ocasem. Za letu vypadá vlaštovka jako by byla celá černá, proto ji nejlépe určíme podle tvaru ocasu a klouzavého letu.

Sedící vlaštovky si neustále “povídají“ – štěbetají a cvrlikají, ozývají se i za letu. Hlasový záznam vlaštovky obecné

Jsou rozšířené po celé Evropě. Můžeme je vidět v Turecku a po celém pobřeží Středozemního moře, ale i ve Skandinávii. V Evropě se s nimi setkáme pouze na jaře a v létě. Vlaštovky si staví hnízdo ze slin a bahna, které tvarují do malých kuliček, ty pak lepí na místo budoucího hnízda.


Jak poznáme vlaštovku od rorýse a jiřičky?
Vlaštovky jsou báječní letci. Jsou velmi čilé a tráví většinu času ve vzduchu lovem létajícího hmyzu. V tom se podobají rorýsům, ale s rorýsy se setkáváme většinou jen ve městech, naopak vlaštovky potkáme spíše na vesnicích. Oba druhy se navzájem liší i vzhledem. Rorýs je o něco větší než vlaštovka, má také delší, výrazně srpovitě zahnutá křídla. Ocas má vlaštovka daleko hlouběji vykrojený než rorýs. Mnoho lidí si plete vlaštovku také s jiřičkou obecnou, která má však výrazně bílé hrdlo a kratší, méně výrazně vidličnatý ocas. Jiřička má narozdíl od vlaštovky bílou dolní část zad, tzv. kostřec. Vlaštovky a jiřičky často sdílí stejná hnízdní prostředí, ale jiřičky častěji nalezneme i ve městech.

Jak rozpoznáme mladou vlaštovku od dospělé?
Mladé vlaštovky jsou o něco menší a mají kratší ocásek než jejich rodiče.

Potrava
Vlaštovky se živí hmyzem, který obratně chytají v letu. Občas sbírají hmyz z vodní hladiny nebo ze zdí a rostlin.

Vlaštovčí hnízdo
Vlaštovčí hnízdo tvoří směs slin a bahna vytvarovaná do drobných kuliček, které postupně lepí na místo budoucího hnízda. Hnízda staví většinou uvnitř budov – v chlévech a stodolách a v průchodech, méně často pak na zdech obytných budov, ale vždy pod střechou. Jejich hnízda mají miskovitý tvar, narozdíl od jiřiček jsou shora otevřená. Svou stavbu zpevňují stébly trav, senem či jiným materiálem, který visí z hnízda. Pozorování vlaštovek při krmení mláďat patří ke krásným zážitkům.

Zimoviště
Během září a října od nás vlaštovky odlétají do Afriky, kde přečkávají nevlídnou evropskou zimu. Naše vlaštovky nejčastěji zimují jižně od rovníku. S jarem se opět vydávají na sever zahnízdit a vychovat mláďata. Často se vrací každý rok na stejné místo. V Čechách můžeme první vlaštovky pozorovat někdy již v březnu.

Populace vlaštovek v Evropě
Vlaštovky patří k běžným druhům, jejich populace v Evropě je poměrně stálá. Přesto je v České republice zařazena mezi ohrožené druhy a počty vlaštovek u nás klesají. Negativní zásahy do jejich prostředí, nedostatek létajícího hmyzu, chemické postřiky a mizející hnízdní příležitosti, to vše by do budoucna mohlo být příčinou vymizení tohoto druhu na našem kontinentu. Důležité je zejména zachování tradičních zemědělských usedlostí.

Migration information

Vlaštovka je asi vůbec nejznámějším tažným ptákem. Do Evropy se vrací někdy již koncem března, nejčastěji však v polovině dubna. To má za sebou až 10 000 km dlouhý let ze zimovišť v jižní a střední Africe. Cesta vlaštovkám trvá zhruba čtyři týdny a samci obvykle dorazí na hnízdiště o něco dříve. Lidé si vždy spojovali a spojují jejich přílet s příchodem jara, tedy tolik očekávaného tepla a sluníčka. Začátkem května začínají vlaštovky hnízdit. Vyhledávají otevřenou krajinu poblíž vodních ploch, hnízdí zejména v zemědělských budovách. Samička snáší 3-6 vajíček. V červnu již mláďata opouštějí hnízdo a rodiče se chystají na druhou snůšku. Začátkem září je již většina vlaštovek připravena k odletu. Nedočkavě poletují a houfují se na drátech telefonního vedení. Většinou odlétají během září společně se svými mláďaty. Někteří opozdilci se však zdržují na hnízdištích až do října. Zpáteční cesta do Afriky trvá vlaštovkám asi 6 týdnů. Vlaštovky z různých částí Evropy letí na různá místa v Africe. Naše vlaštovky nejčastěji zimují v oblastech na jih od rovníku.

Při své cestě do Afriky musí překonat Saharskou poušť i rovníkové pralesy. Vlaštovky táhnou za dne nepříliš vysoko nad zemí, za jeden den urazí kolem 320 km. Noci tráví obrovská hejna v rákosí na tradičních tahových zastávkách. I díky tomuto způsobu nocování si naši předci dříve mysleli, že vlaštovky zimují v bahně na dně rybníků. Za nepříznivého počasí a při nedostatku potravy  mnoho vlaštovek každoročně zahyne hladem. Na společných afrických nocovištích jsou také často loveny pro maso - v některých oblastech představují často jediný zdroj živočišných bílkovin v daném období. Nejvyšší prokázaný věk vlaštovky je 11 let.

 

VLAŠTOVKA

Záznamy

Gallery


dd

Species Fact Sheet

VLAŠTOVKA

Scientific Name
Hirondo rustica
Length
18cm
Wing Span
34cm
Weight
19g
Distribution
Breeds: Eurasia, North America WINTERS: south to southern Africa, north Australia and south South America
Conservation Status
Globally least concern
Habitat
Open country, usually near water, farmland
European Spring Migration
Typically March to mid May
African Spring Migration
Typically July to early November
Number Broods
2
Egg Size
20x14mm, weight 1,9g (of which 5% is shell)
Clutch Size
4-5 eggs
Incubation period
17-19 days by female
Fledgling period
20-22 days, as altricial, downy
Maximum Age
11 years 1 month 11 days (set in 1936)
Typical Life Span
2 years with typical breeding at 1 year

Partnerské weby Jaro ožívá