Basic information
Rorýsi jsou šedohnědí ptáci, ale proti obloze se nám jeví jako černí. Mají velmi dlouhá, srpovitě zahnutá štíhlá křídla a krátký, vidličnatý ocas. Nezkušený pozorovatel si je může splést s vlaštovkami, naučit se tyto dva druhy rozeznat však není zase tak obtížné. Rorýse nespatříme nikdy sedět, jeho drobné nožky jsou přizpůsobené pouze k zachycení na kolmé stěně, kam se může zavěsit. Většinu času tráví tito ptáci ve vzduchu a jsou tomuto způsobu života dokonale přizpůsobeni. Jejich letové schopnosti jsou obdivuhodné. Za letu se i páří a dokonce i spí. Hnízdí skrytě, ve škvírách pod střechami starých domů, i ve větracích otvorech paneláků. Třítýdenní sezení na vajíčkách je tak jediným obdobím, které stráví na pevném podkladu. Další zvláštností rorýsů je jejich dlouhověkost – byly zaznamenáni jedinci starší dvaceti let, což je na tak drobné ptáky opravdu hodně.
Nejčastěji se s rorýsy setkáme ve městech, kde nalezli vhodná hnízdiště podobná těm přirozeným – skalním stěnám. K letním podvečerům nerozlučně patří hejna rorýsů prohánějících se nad městem s hlasitým dzí dzí .. Hlasový záznam rorýse obecného
Rozsáhlé rekonstrukce panelových domů i staré zástavby ohrožují rorýsí hnízdiště, neboť jsou zaslepovány větrací šachty a opravovány pukliny ve zdech. Je tedy nezbytné zajistit rorýsům náhradní hnízdiště, jsou schopni zahnízdit i ve speciálních budkách viz www.rorysi.cz.
Jak rozpoznáme rorýse od vlaštovky?
Rorýs je o něco větší než vlaštovka, má také delší, výrazně srpovitě zahnutá křídla. Ocas má rorýs mnohem méně vykrojený než vlaštovka a kratší. S rorýsy se setkáváme většinou jen ve městech, naopak vlaštovky potkáme spíše na vesnicích.
Potrava
Rorýsi se živí létajícím hmyzem, tzv. vzdušným planktonem, to znamená různými drobnými živočichy, kteří se vznášejí ve vzduchu ať už aktivně pomocí křídel nebo pasivně unášeni vzdušnými proudy (např. drobní pavoučci). Ve srovnání s pěvci nekrmí rorýsi svá mláďata tak často, při poklesu teploty a nedostatku potravy jsou schopni upadnout do zvláštního stavu strnulosti, ve kterém přečkají nepříznivé období.
Rorýsí hnízda
Původními přirozenými hnízdišti rorýsů byly skalní stěny. Dnes ale hnízdí především na výškových budovách, hlavně panelových domech, ve větracích šachtách a puklinách ve zdech. Materiál na stavbu svého kulovitého hnízda nemohou rorýsi sbírat na zemi jako ostatní ptáci, budují je tedy např. ze stébel trávy, listů, peříček, mechu či kousků papíru, to vše musejí nasbírat za letu. Jsou schopni zahnízdit i ve speciálních budkách.
Zimoviště
Rorýsi se u nás dlouho nezdrží. Přilétají až koncem dubna a začátkem května a většinou během 1-2 týdnů obsazují hnízdiště. V srpnu už opět mizí i s letošními mláďaty zimovat do jižní Afriky.
Populace rorýsů v Evropě
Populace rorýsů v Evropě je poměrně stabilní. V ČR je rorýs zařazen mezi ohrožené druhy a jeho hnízdiště je potřeba chránit.Víte-li o nějakém hnízdišti, kterému hrozí zánik při rekonstrukci, neprodleně kontaktujte Českou společnost ornitologickou či Českou inspekci životního prostředí!
Vše o rorýsech, jejich ohrožení a možnostech praktické ochrany se dozvíš na www.rorysi.cz
Migration information
Rorýsi jsou přeborníci ptačí říše v létání. Nejenže patří mezi nejrychlejší letce, ale ve vzduchu se i krmí, pijí, páří, sbírají hnízdní materiál a dokonce i spí. Pevnou půdu pod nohama mají pouze při inkubaci vajíček. Jejich tenké nožky jsou příliš slabé, rorýs nedokáže sám vzlétnout ze země. Mladí ptáci dospívají až po čtyřech letech. Je neuvěřitelné, že celou tu dobu stráví ve vzduchu, aniž by kdekoliv na chvíli usedli k odpočinku. Rorýsi potřebují teplé počasí, během kterého vždy naleznou ve vzduchu dost potravy. Proto tráví v chladnějších oblastech Evropy pouze tři měsíce z celého roku. Přilétají na přelomu dubna a května a již v srpnu z našich měst opět mizí. Během července a srpna můžeme sledovat hejna rorýsů divoce kroužící za charakteristického křiku nad střechami. Mladí tak trénují svá křídla před první cestou do Afriky. Rorýsi od nás odlétají v první půlce srpna a jelikož nenocují jako vlaštovky, postupují velmi rychle. Zdokumentován je případ, kdy rorýs z Británie doletěl do Španělska za tři dny, urazil tedy více než 500 km za den!
V srpnu již většina rorýsů dorazí do střední Afriky. Ani zde nezůstávají na jednom místě, ale stále přelétávají z místa na místo, v závislosti na počasí a potravní nabídce. Rorýsi se mohou dožít i 20 let, mohou tedy za svůj život nalétat miliony kilometrů.
Rorýs
Záznamy
